POZNEJ ROŽMITÁL
Johana z Rožmitálu | Rožmitálští skauti | Třicetiletá válka v Rožmitále | Zámecký pivovar
- Johana z Rožmitálu
Johana jako člověk.
S odvahou můžeme Johanu označit jako jednu z nejschopnějších zapomenutých královen. Pochází z rodu Pánů z Rožmitálů a na Blatné, který je rodovou větví rodu Buziců. Narodila se kolem roku 1430, nejspíše na rožmitálském, nebo blatenském sídle. Jejím otcem byl Jan z Rožmitálu a na Blatné, jméno matky se nedochovalo. Johana byla velmi vzdělaná, soucítila s chudými či nemocnými. Snažila se vyjednávat s nepřáteli svého muže nebo vyprošovat milost u uvězněných. Ráda se hezky oblékala a neunikla pozornosti dobového bulváru.
Johana jako manželka.
K seznámení Johany a Jiříka došlo zřejmě díky jejímu bratrovi Jaroslavu Lvovi. Společně s Jiříkem vychovali 13 dětí. Z toho 7 Jiříkových sirotků z prvního manželství. Jejich sňatek v roce 1450, katolické Johany a kališnického Jiříka, se stal symbolem náboženského smíru v Čechách v době husitských válek. Papež však roku 1462 prohlásil novomanžele za kacíře. Johana nechala svému milovanému manželovi zhotovit modlitební knihu, historicky první doložený vánoční dárek na našem území.
Johana jako královna.
Johana byla jedinou královnou, která pocházela z tuzemského šlechtického rodu. Králi Jiříkovi byla nejdůvěryhodnějším rádcem a v jeho nepřítomnosti ho plně zastupovala. Údajně vstala v čele vojska proti Matyáši Korvínovi a zahnala jej. Po dobu svého kralování byli s Jiříkem obviňováni z otravy krále Ladislava Pohrobka. To později vyvrátil antropolog Emanuel Vlček (rožmitálský rodák) zjištěním, že král zemřel na leukémii. Po úmrtí Jiříka byla regentkou Vladislava Jagellonského. Konec života strávila na mělnickém vdovském sídle. Zemřela v roce 1475. Není přesně známo, kde je pochována. Jedno z možných míst královnina posledního odpočinku je kostel svaté Anny na Starém Městě pražském.
zdroje: knihy o královně Johaně (J. Hásek), Osudové ženy (Český rozhlas), Podbrdské muzeum, portrét Johany a Jiříka (M. Hásek)
Za zakladatele českého skauta, junáka, je považován Antonín Benjamín Svojsík, který v roce 1912 zorganizoval první skautský tábor. V Rožmitále ale již na jaře 1911 založil Ing. František Hofmeister tzv. Americkou kolonii pro mládež, ve které uplatňoval některé skautské prvky (pobyt v přírodě, vaření pod širým nebem, samostatnost nebo stejnokroje). Hofmeister také inicioval vznik městského muzea, nechal zhotovit obraz pasování Jaroslava Lva na rytíře, který zdobí rožmitálskou obřadní síň nebo nechal vybudovat ve městě park. Roku 1915 byl povolán do války a k obnově skautské myšlenky už nevrátil. Je bratrem spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistra. Vladimíra Brettla (přezdívkou Ajagu) roku 1937 skauting zaujal natolik, že se spolu s dalšími asi patnácti chlapci začal scházet za rybníkem Kuchyňkou. Skautské sliby složili v místě dnešních kasáren 28. října 1938. O rok později však nacisté skauting zakázali a Vladimíra Brettla odsoudili k trestu smrti za pomoc ilegálnímu odboji. Konec války mu naštěstí život zachránil.
- Rožmitálští skauti
- Třicetiletá válka v Rožmitále
Bavorsko-rakouský šlechtic, vysoký královský úředník, Florián Gryspek z Gryspachu odkoupil v roce 1550 od zadlužených Pánů z Rožmitálu rožmitálské panství. Během jeho přítomnosti zámek přestavěl do renesanční podoby. Mimo Rožmitál vlastnil i zámek Nelahozeves a Kaceřov.
Těsně před bitvou na Bílé hoře táhli přes Rožmitál ku Praze vojska českých stavů. Floriánův stejnojmenný vnuk se aktivně účastnil odboje proti habsburské monarchii v letech 1618 - 1620. Stál na straně evangelických stavů proti katolické nadvládě. Poté, co české stavy prohráli v bitvě na Bílé hoře, začal král Ferdinand II. udělovat povstalcům tresty. Rožmitál byl obsazen habsburským císařským vojskem Baltasara Marradase.
zdroje: Rožmitál a jeho okolí (F. A. Slavík), Staroměstská exekuce (J. Petráň)
První písemná zmínka sahá do roku 1565, tedy do vlády Maxmiliána II. Habsburského. Pivovar byl obdélného půdorysu a jeho vnější průčelí je součástí hradeb (směrem k Podzámeckému rybníku). Přízemí objektu se dělí na dvě odlišná křídla. V pravé části patrně stála nejstarší obytná budova hradu, o jejíž existenci svědčí zlomky starých zdí. Objekt pivovaru byl jednopatrový, ale pivovarská věž čtyřpodlažní. Prošla několika přestavbami, které byly po častých požárech nezbytné.
K příslušenství pivovaru patřila sladovna, hvozd , spilka, kde se pivo stáčelo, a obročnice (sýpky), v nichž se uchovávaly zásoby obilí. Voda byla do pivovaru přiváděna dřevěnými troubami z okolní vrchoviny. Vařila se zde bílá (pšeničná) i černá (ječná) piva a dávala se k prodeji do okolních vsí. Ročně se uvařilo 60 várek jen bílého piva. Podle toho můžeme soudit, že pivovarský provoz byl velmi aktivní, prodej piva musel být nepochybně několikrát týdně.
Z vaření piva plynuly do rožmitálské pokladnice značné obnosy. Poddanští krčmáři v okolních vsích museli povinně po celý rok odebírat bílé i ječné pivo. Výroba piva skončila 18. března 1941.
zdroje: Rožmitál a jeho okolí (F. A. Slavík), Stavebně-historický průzkum - Rožmitál p. Tř. 1974 (str. 52-54), Vandry po zaniklých pivovarech (Pivní kurýr 1994, č. 2)
- Zámecký pivovar
